Zubní kámen u psa - zubní kámen u kočky

Zubní kámen a s ním spojené onemocnění podpůrných tkání zubů (periodontu) je nejčastější stomatologické onemocnění u psů a koček a má proto mimořádnou důležitost. Abychom mohli úspěšně předcházet a řešit problémy spojené se zubním kamenem, je vhodné poznat mechanismus tvorby zubního kamene.

Povrch zubů v dutině ústní psa a kočky je pokryt zubním plakem. Plak je v podstatě přirozený povlak zubu, který je tvořen ze slinných proteinů, bakterií a tkáňových tekutin. Není-li zubní plak ze zubního povrchu pravidelně odstraňován (např. čištěním zubů) nebo rozpouštěn vhodným krmením, které v sobě obsahuje enzymy, jež dokáží rozpouštět účinně zubní plak, dochází k vysrážení minerálních solí obsažených ve slinách na povrchu zubů. Zubní plak pak slouží jako organický substrát pro následnou mineralizaci a vznik zubního kamene. Svou roli v procesu mineralizace hraje zejména složení slin, pH v dutině ústní, složení mikroorganismů a plemenná příslušnost. Obecně lze říci, že častěji se zubní kámen tvoří u menších plemen psů. U koček plemenná příslušnost nehraje významnější roli.

Zubní plak díky své vysoké přilnavosti pokrývá nejen část zubu, která vystupuje z dásně, postupně ale může pokrývat i části zubu pod dásní. Zde pak dochází k přemnožení bakterií a k chronickému dráždění dásní (periodontu), které pak může vyústit v různě intenzivní zánět dásní. Pokud je pak tento zubní plak dále mineralizován, dochází k expanzivnímu množení bakterií na povrchu tohoto zubního kamene (bývají zdrojem nepříjemného zápachu) a k následnému odchlipování dásně od povrchu zubu.

Tak dochází při pokračování tohoto procesu k obnažování zubního kořene a tím ztráty stability zubu v zubním lůžku, která může vést až ke ztrátě zubu.

Mnoho lidí v ordinaci si myslí, že zubní kámen je pouze kosmetický defekt, který není třeba řešit. Opak je ale pravdou. Zubní kámen může být příčinou i mnoha zdánlivě nesouvisejících onemocnění. Je to hlavně z toho důvodu, že na povrchu zubního kamene dochází k intenzivnímu množení bakterií, které nejsou již přirozenou ústní mikroflórou. Zánětlivá dáseň v okolí postiženého zubu má tendenci snadno krvácet a tyto bakterie pak mohou velice snadno přestoupit do krevního oběhu. Zde se pak mohou usadit kdekoliv v těle a způsobovat různě intenzivní záněty různých orgánů nebo tkání.

Terapie - prevence

Nejlepší terapií je prevence a v tomto případě to platí dvojnásob. Pravidelné čištění zubů u psů nebo u koček se zdá na první pohled nereálné, ale je nejúčinnější.

Z vlastní zkušenosti můžeme potvrdit, že čištění je dobře zvladatelné u malých i velkých psů, pokud si na kartáček začínají navykat od raného věku. O něco horší úspěšnost při čištění zubů určitě dosáhnete u koček, vzhledem k jejich osobitějším povahám. Dnes ale existují dobře ochucené zubní pasty, které zvířata berou jako odměnu. A například náš pes se vyloženě těší, až mu budeme zase čistit zuby, protože se přitom namlsá dobré zubní pasty. Frekvence čištění je značně diskutabilní otázka, ale dle našich zkušeností by čištění jednou za dva až tři dny mělo stačit.

Pokud jste již majitelem zvířete, které si opravdu zuby vyčistit nenechá, je vhodné používat granule, které  alespoň upravují složení slin tak, aby nedocházelo k tvorbě zubního kamene (můžete zakoupit v našem internetovém obchodě). Pokud ale ani to nefunguje a dojde k vytvoření zubního kamene, je vhodné ho odstranit ve vaší veterinární ordinaci. Na našem pracovišti při pravidelných vakcinacích proti vzteklině a infekčním nemocem kontrolujeme i dutinu ústní a často odhalíme zubní kámen v raném stádiu, kdy ještě nevyvolává intenzivní záněty dásní. V tomto případě je pak léčba poměrně krátká a úspěšná. V těžších případech, kdy je značně zasažená zánětem i okolní část zubu, je léčba zdlouhavější a tím nákladnější a ne vždy může vést k úplnému vyléčení.